amstel

Původně vznikala soutokem dvou zdrojnic Drecht a Kromme Mijdrecht, jižně od Uithoornu. Nicméně po výstavbě kanálu Amstel-Drecht začíná řeka v blízkosti města Nieuwveen na soutoku Drechtu a Aarkanaalu. Odvádí také vodu ze své původní zdrojnice Kromme Mijdrecht a řek Bullewijk a Waver. Řeka ústila do zálivu Ij, nicméně v roce 1936 byla poslední část řeky (nazývaná Rokin) zasypána a řeka na nyní končí na náměstí Spui v Amsterdamu, odkud je dále spojena prostřednictvím kanálů se zálivem Ij.,Kromě řek stáletekoucích rozeznáváme i řeky občasně tekoucí. Menší přítoky řek, (jezer, moří) se nazývají říčka a potok. Řeky, říčky nebo potoky mohou vést část svého toku i podzemím. Místo, kde vodní tok mizí pod povrchem země (časté v krasových oblastech s rozsáhlým výskytem jeskyní), se nazývá ponor, místo opětovného vynoření řeky se označuje za vyvěračku, podzemní části řeky se říká punkva.,Voda tekoucí ve vodních tocích pochází z tajícího sněhu, dešťových srážek a z vody, která vsákla do Země a na povrch znovu vyvěrá v místě nazývaném pramen.,Řeka Odra, Štětín, PolskoMísto, na kterém se řeka vlévá do moře nebo jezera, se nazývá ústí. Řeka se často před ústím dělí na několik větví. Území ohraničené těmito větvemi a vodní plochou, do níž se řeka vlévá, se nazývá delta, protože při pohledu shora má obvykle přibližně trojúhelníkový tvar jako řecké písmeno delta (Δ). Místo, na kterém se dvě řeky (resp. vodní toky) setkávají, se označuje za soutok. Pokračování toku za soutokem dvou řek se obvykle pojmenovává po delší nebo větší z řek, někdy se však může zcela přejmenovat, původní toky se pak označují jako zdrojnice; tímto způsobem vzniká například Amazonka. V některých případech může tok za soutokem nést jméno kratší a menší řeky, jako v případě Labe po soutoku s Vltavou. U menší řeky, respektive řeky, která prohrála svůj "souboj" o jméno další části toku, lze v tomto případě rovněž mluvit o ústí.